Kristus Zahradník je mojí fascinací, fascinací, která poprvé propukla na jaře roku 2022, když jsem se měla možnost prvně seznámit s kresbou Krista zahradníka od Caspara Fraisingera z 16. století.

Kristus jako zahradník je omyl. Podle Evangelia sv. Jana (Jan 20:11–17) Máří Magdaléna šla ke hrobu Ježíše Krista, ale jeho tělo již nenašla, protože vstal z mrtvých. Namísto něj uviděla muže, kterého si spletla se zahradníkem, což nebyl nikdo jiný než z mrtvých vstalý Kristus. Ve svých malbách se neřídím tradičním křesťanským narativem, ale vytvářím si vlastní. Příběhy v mých malbách nejsou o Kristovi zahradníkovi, ale o Kristovi Zahradníkovi. Na základě omylu Máří Magdalény jsem si vytvořila vlastní postavu, prožívající podobný příběh jak Kristus Nazaretský, ale úplně jiným způsobem.

Tato série obrazů zahrnuje dvanáct maleb inspirujících se jednak starozákonními motivy (prorok Jonáš, zahrada Getsemanská), ve větší míře pak novozákonními ději a v menší míře kombinuje příběhy umučení raně křesťanských světců (Svatý Vavřinec). Pro malbu jsem zvolila formát 30 x 20 cm. Doteď jsem pracovala zejména s velkoformátovými obrazy, a naopak tyto malé formáty pro mě představovaly neprobádané prostředí a vynutily si zcela odlišný způsob práce než doposud.

Jako techniku malby jsem zvolila temperu, která mimo jiné nese konotace na středověkou malbu, jakožto jedna z nejstarších technik malířství závěsného/deskového obrazu. Právě tak návaznost na středověké malířství stejně tak jako vlastnosti samotné tempery pro mě při malbě těchto obrazů byly důležitým faktorem.

Obrazy byly na Fakultě výtvarných umění instalovány na oddělené sloupy mezi okny Ateliéru malířství 3. Jistým způsobem se jedná o reminiscenci na křížovou cestu, ačkoliv počet zastavení neodpovídá, stejně tak jako se nejedná o poslední okamžiky Kristova života.