Své diplomové práci jsem se věnovala intenzivně od podzimu roku 2023 do května 2024. V rámci tvorby vzniklo několik menších a větších cyklů maleb stejně tak jako objektů. Zvolené téma práce bylo od počátku Tělo, tělesnost, touha, níže prezentovaná díla se ovšem nevztahují čistě ke zvolenému zadání. V průběhu tvorby se přirozeně začalo téma vyvíjet, až se posunulo k tématu proměny. Svůj popis jednotlivých sérii začínám anachronicky.

V malbě se pro mě stala zásadní postavou moje kamarádka Iva, se kterou nás pojí společná vášeň ke koňům. Na rozdíl od řady předchozích maleb, kde koně hráli zásadní roli, se zde do popředí dostává právě Iva, se kterou společně objevujeme na koňském hřbetu krajinu jejího bydliště. Vytvořila jsem řadu portrétů (nestarší v červené čepici), které se vztahují ke konkrétnímu momentu, jež nastal na Silvestra roku 2023. Svoji kamarádku jsem ztvárňovala ve zvláštních chvílích, s pootevřenýma očima a mírně otevřeným ústy. Pro malbu jsem do větší či menší míry využívala fotografickou předlohu, ale rovněž jsem pracovala po paměti. Iva na mých portrétech postupně začala procházet proměnou, a to proměnou do organické formy. Ona metamorfóza se stala v mojí malířské sérii metodou umožňující opuštění lidské formy, a s tím někdy také spojeného lidského utrpení. Metamorfóza je v tomto kontextu určitým východiskem.

Dále jsem ve své diplomové práce malovala přístřešek pro koně. Skutečný přístřešek, který se stal inspirací pro vzniklé obrazy, se nachází na dvorku mojí kamarádky a slouží pro koně, na kterých obě společně jezdíme. Já jsem se ovšem nesnažila realisticky vylíčit daný přístřešek, ale vztáhla jsem ho k osobě Ivy. Nejprve se stal dějištěm paranormálních jevů (obrazy Honey, it’s Haunted…), jeden takový paranormální jev se totiž přímo v domě kamarádky odehrál. V následných malbách začal samotných přístřešek procházet proměnou, stejně jako Iviny portréty.

Průběžně jsem se tématu proměny věnovala také z jiného úhlu pohledu, a to z pohledu metamorfózy rostlin. Nicméně, se ani v tomto případě nejedná o běžnou proměnu, ale o proměnu rostliny do nářadí. Jako rostliny, určené k proměně, jsem si zvolila ty označované za plevel, a dále jsem rozvíjela myšlenku jakési symbiózy ničitele a ničeného tedy (v tomto případě), ‚plevelitele‘ a plevele.

Od podzimu minulého roku začala vznikat série skleněného nářadí. Prvně jsem tuto sérii objektů utvářela jakožto dílnu Krista Zahradníka, mělo se jednat o specificky velmi křehké objekty, které mají ovšem formu nářadí pro manuální práci, a tedy do jisté míry popírají sami sebe. Mé uvažování nad těmito objekty se nicméně začalo posouvat, a tyto předměty postupně odkryly svojí dvojí podstatu. Jedná se o křehké nářadí na jedné straně, ale zároveň o barevné květiny na straně druhé.

Na podobném principu, jako skleněné nářadí, začaly vznikat i skleněné šípy. I tato díla jsou kombinací dvou materiálů, dřeva a skla. Zde se ovšem jedná o tematicky jiný koncept, a to proměnu ve smyslu Ovidiových Metamorfóz, konkrétně příběhu o havranovi, v němž figuruje Apollón a jeho šíp, který probodl Korónis, Apollónovu nevěrnou milenku.

Jednou z nejstarších částí diplomové práce je série kresbomaleb na plátně vztahujících se ke konkrétním příběhům Ovidiových Metamorfóz jako je Venuše a Adonis, Kefalos a Prokris a další. Tato série se časově prolíná s malířskou sérií ‚Odcizení‘ věnující se motivu plavců. Úplnými pra počátky práce na zvoleném tématu diplomové práce je Triptych dedikovaný P. Marii mezi apoštoly.